Start  |  Language  |  Help  |  About CT  |  CERL Website
Search  |  Browse  |  Record  |  History

CERL Thesaurus

accessing the record of Europe's printed heritage

Loading Clipboard...
Other Formats
 
Zámecká knihovna Kostelec nad Orlicí
Record Identifier
cnc00031724
Headings
Zámecká knihovna Kostelec nad Orlicí [aba010]
General Notes
Charakteristika knižní sbírky: Místnost knihovny obsahuje mj. velké množství knih o vojenské historii, ale také několik unikátů (např. sebrané ročníky časopisu Illustrated London News od roku 1842 až do roku 1936 nebo první výtisk cestopisu o Egyptě z r. 1802 "Voyage dans la Basse et la Haute Egypt" Dominique-Vivant Denona, polyhistora, výtvarníka, diplomata, spisovatele, cestovatele a archeologa, prvního ředitele muzea v Louvre, kterým autor položil základy moderní egyptologie).
Activity
Město Kostelec nad Orlicí (německy Adlerkosteletz) se nachází v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji, zhruba 7 km jihozápadně od Rychnova nad Kněžnou. Nový zámek v Kostelci nad Orlicí pochází z první poloviny 19. století a je chráněn jako kulturní památka České republiky. Nachází se v přírodní rezervaci Kostelecký zámecký park. Kostelecké panství se spolu se sousedním borovnickým statkem stalo v r. 1812 majetkem vedlejší větve Kinských. Kosteleckou větev rodiny Kinských z Vchynic a Tetova založil hrabě hrabě Josef Ervín Kinský (1806-1862), druhý syn knížete Ferdinanda (1781–1812). Josef zdědil Kostelec nad Orlicí a Borovnici. Kinští sídlili nejprve v tzv. Starém zámku, prosté barokní budově nedaleko dnešního centra, ale Josef Ervín Kinský si dal postavit v letech 1829–1833 podle plánů vídeňského architekta Jindřicha Kocha na západním okraji města po levé straně silnice k Častolovicím nové sídlo – tzv. Nový zámek v překrásném empírovém slohu (Starý zámek, původní tvrz, založená před r. 1620, byla přestavěna na zámek po požáru r. 1668. Po dalším požáru v roce 1777 byl obnoven královéhradeckým stavitelem Františkem Kermerem). Zámek se stal skutečným rodinným reprezentačním sídlem. Po architektonické stránce bývá srovnán s poněkud prostším pražským letohrádkem Kinských (v dnešních Petřínských sadech), který krátce předtím postavil rovněž J. Koch. Kostelecký nový zámek se řadí k nejhodnotnějším empírovým stavbám svého druhu u nás. Kolem je rozsáhlý anglický park (42 ha), který vznikl současně se zámkem; je přírodní rezervací, v níž rostou také některé vzácné stromy. Zámek a park tvoří harmonický, jednotně řešený komplex, u nás ojedinělý. Hrabě Josef Kinský Josef měl syny Bedřicha Karla (1834–1899), Volfganga (1836) a Františka (* 1841). Bedřich Karel (1834–1899) získal Kostelec nad Orlicí. Bedřich Kinský byl pro město i pro celý region skutečnou osobností. Stal se prvním starostou Okresního zastupitelstva v Kostelci n. O. a tuto funkci vykonával deset let. Podporoval společenskou činnost ve městě, spoluzakládal i podporoval různé spolky. Spolu s manželkou Žofií Mensdorff-Pouilly měl tři syny a čtyři dcery. Dva ze synů zemřeli ještě v dětském věku. Dědicem s v r. 1899 stal nejmladší syn František Josef Kinský z Vchynic a Tetova (11. května 1879 Kostelec nad Orlicí – 1. září 1975, tamtéž), majitel kosteleckého velkostatku, pozdější disident, který svou osobností náležel mezi přední představitele české historické šlechty. Byl znamenitým hospodářem, podporoval a organizoval kulturní život v Kostelci n. O. V r. 1908 se oženil s Marií Pavlínou, hraběnkou Bellegarde. Spolu měli dceru a 4 syny. V září 1938 byl mluvčím delegace české šlechty, která se před podpisem mnichovské dohody dostavila na Pražský hrad k prezidentu Edvardu Benešovi, aby vyjádřila svůj postoj k celistvosti Československé republiky. V r. 1948 byl zámek postaven pod národní správu a pak znárodněn. Rodině byly vyhrazeny k obývání dvě místnosti, ale i ty museli v r. 1951 opustit. Rodina získala azyl na faře v Kostelci nad Orlicí, kde žil František Josef Kinský, i po smrti ženy Pavly (+ 1953), až do roku 1975. Přes odpor orgánů památkové péče a kulturní veřejnosti byly do hlavní zámecké budovy umístěny provozy vznikajícího Výzkumného ústavu pro chov prasat, který objekt opustil v r. 1975 po výstavbě nového areálu v západním sousedství a také kvůli zhoršujícímu se stavebnímu stavu. Posléze byl zámek převeden do správy Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Pardubicích, které po r. 1980 a havárii stropů zahájilo rekonstrukci hlavní budovy. Jako jediný z pěti dětí Františka Josefa Kinského zůstal v Čechách po únorových událostech syn Josef (1913-2011), kterému byl v r. 1992 v restituci vrácen zpět. Josef Kinský postupně obnovil všechny budovy v areálu (podařilo se mu krásu této empírové budovy zcela obnovit) a v r. 2003 předal rodinný majetek staršímu synovi Františku Kinskému (*1947), který náročnou obnovu dokončil. Dochovaný mobiliář v empírovém stylu spolu s dalšími předměty z původního majetku rodiny byl postupně restaurován a nyní je součástí zámecké expozice s názvem Život v biedermeieru, umístěné v reprezentačních místnostech zvýšeného přízemí zámku.
Place of Activity
Česká republika
[Associated country]
Last Change: 2016-11-09
Related Entries
Related Persons
Kinský z Vchynic a Tetova, František, <hrabě,, 1879-1975>
Related Entry
Kinský z Vchynic a Tetova, Josef, <hrabě,, 1913-2011>
Related Entry
Kinští z Vchynic a Tetova (rod), <hrabata>
Related Entry
loading Annotations...
 
Provenance Information
Related Records (loading...)
More Information