CERL Thesaurus

thesaurus/cnc00031825 Zámecká knihovna Slavkov

Zámecká knihovna Slavkov

Record IDcnc00031825
URIhttp://data.cerl.org/thesaurus/cnc00031825
Last Edit2016-11-09

General Note

Charakteristika knižní sbírky: Pův. majitel: hrabě z Kaunitz. Knihovna obsahuje literaturu historickou, díla antických autorů, filosofii, memoáry a juridika. – Rozsah: 2782 sv.
Charakteristika nejčastějších provenienčních záznamů: Provenience nezjištěna.

More Information

ActivityZámek Slavkov (německy Austerlitz) patří k nejmohutnějším barokním zámkům na Moravě a představuje dominantu města Slavkova u Brna. Znám je především jako rezidence významného rodu pánů z Kounic a jako místo, v jehož blízkosti se v r. 1805 odehrála bitva tří císařů (neboli bitva u Slavkova). Zprávy o vsi Slavkovu pocházejí až ze 13. století. Někdy na jeho počátku vznikla ve vsi zvané Novosedlice (odtud také německý název Slavkova Neustertitz - Austerlitz) komenda řádu německých rytířů, doložená poprvé v r. 1237. Jak tornu bylo u komend rytířských řádů běžné, byla tu postavena i řádová tvrz. Za úpadku řádu na počátku 15. století komenda zanikla; Slavkov se dostal do. zeměpanských rukou, v r. 1416 byl povýšen na město a dostal od krále Václava IV. výsadu městské pečetí a městského znaku. Král Zikmund postoupil v r. 1421 tvrz spolu se statkem známému nepříteli husitů Petru Kutějovi výměnou za Veveří. Před r. 1436 získal Slavkov od Aleše ze Sternberka Petr z Konice, jehož dcera Kateřina z Konice jej postoupila v r. 1453 svému manželovi Janu z Valdštejna. V druhé polovině 15. století změnily tvrz a Slavkov několikrát držitele, až po smrti hraběte Petra ze Sv. Jiří a Pezinku koupil v r. 1509 slavkovské zboží Oldřich z Kounic, jehož synové byli v r. 1532 povýšeni do panského stavu. Kounicové se přikláněli k jednotě bratrské, byli však po stránce náboženské velmi tolerantní, takže město Slavkov bylo nejen známé pestrostí náboženských vyznání, ale stalo se i útočištěm těch, kteří byli jinde pronásledováni pro víru, zejména antitrinitářů. Díky těmto přistěhovalcům Slavkov v 16. století vzkvétal. Kounicové přestavěli dosavadní tvrz v renesanční zámek, jehož část se uchovala v pozdějších přestavbách. Stalo se tak za Oldřicha z Kounic (1569-1617), který dal vyzdobit i slavkovské náměstí budovou renesanční radnice a renesančními domy. Oldřich z Kounic, čelný představitel slavkovských Kouniců, byl jednou z předních osobností moravské stavovské opozice proti Rudolfu II.; přikoupil na Moravě mnoho statků, zejména Lomnici, Ždánice a Uherský Brod. Oldřichův syn Lev Vilém unikl pro své mládí pobělohorským konfiskacím a těšil se na opak přízni kardinála Ditrichštejna, který dbal o jeho katolické vychování (jeho druhou manželkou byla hraběnka Eleonora z Ditrichštejna). V r. 1642 byl Lev Vilém povýšen do hraběcího stavu s právem užívat i erbu vymřelého rodu pánů z Ústí (který pocházel z rodu Vítkovců); zemřel 31. října 1655 a byl pohřben v dominikánském kostele v Brně, který dal nově vystavět. Na svých cestách shromáždil Lev Vilém četné obrazy, sochy i předměty uměleckého řemesla, které tvořily základ pozdější proslulé kounicovské sbírky. Jeho potomci získali vynikající postavení ve státních službách. Tak již jeho syn Dominik Ondřej (1654-1705) byl v císařových diplomatických službách, zúčastnil se mírového jednání v Rijswicku a v r. 1697 a v r. 1698 se stal i konferenčním ministrem; byl i říšským místokancléřem. Dominik Ondřej přebudoval dosavadní renesanční zámek v barokní; stavba začala v 90. letech 17. století. Zásluhy na dokončení celého zámeckého komplexu má až teprve syn Maxmiliána Oldřicha, Václav Antonín kníže z Kounic a Rietbergu (1711-1794), nejvýznamnější představitel rodu, od r. 1764 říšský kníže, státní ministr, kancléř Marie Terezie, Leopolda II., Josefa II. a Františka II.Václav Antonín Kounic, který ač původně duchovní, byl po smrti svých bratrů určen za dědice. Po studiích na několika zahraničních univerzitách vstoupil do diplomatických služeb. V r. 1748 dosáhl úspěchu při mírovém jednání v Cáchách, načež se stal konferenčním ministrem a byl za zásluhy odměněn Řádem zlatého rouna. Byl nejen ctitelem francouzských mravů, řeči a literatury, ale také Francie samé (v 1. 1750-1753 byl vyslancem ve Versailles); zasloužil se o získání francouzského krále za spojence Rakouska, a nabyl tím neomezené důvěry císařovny Marie Terezie. V r. 1756 se stal dvorským a státním kancléřem a kancléřem pro záležitosti italské a nizozemské. V r. 1764 byl povýšen do stavu říšských knížat. Byl též znám jako znalec a podporovatel umění (mimo jiné byl i protektorem vídeňské Akademie umění). Zemřel ve Vídni 27. června 1794 a byl pohřben ve Slavkově. Chloubou zámku je pozoruhodná kounicovská galérie, jejíž základ byl položen již v první polovině 17. století, takže jde o jednu z nejstarších obrazáren v našich zemích. Původní galérii s 841 obrazy rozšířil Antonín Kounic na 2000, z nichž mnohá díla měla světový význam. V rohové síni prvního patra byla umístěna zámecká knihovna, která vedle obrazárny představovala nejcennější bohatství; je to soubor 191 děl o 2000 svazcích, z nichž převažují práce z období před Francouzskou revolucí. Je vzácným dokladem o pronikání nových revolučních myšlenkových proudů do našich zemí v druhé polovině 18. století. Moravská větev Kouniců vymřela knížetem Aloisem Václavem z Kounic, který zemřel v Paříži 17. listopadu 1848; zámek Slavkov s velkostatkem převzala česká větev hrabat Kouniců, která odvozovala svůj původ od Bedřicha z Kounic (+ 1635). Z ní vynikl hrabě Václav z Kounic (+ 1913), známý český politik a mecenáš. V r. 1945 přešel slavkovský zámek do správy státu a od r. 1952 byla zahájena jeho oprava i restaurace obrazových sbírek. Dnes jej spravuje Krajské středisko státní památkové péče v Brně. V části zámku je umístěno muzeum a okresní archív. V letech 2004-2012 byla provedena rekonstrukce celého zámku. Dnes je vlastníkem město Slavkov u Brna a zámek byl v r. 2008 vyhlášen národní kulturní památkou.
Sign, Mark, Device etc.Slavkov v roce 1848. – Sign
Online ResourceHrady.cz

Place of Activity

Place of ActivityČesko
Associated country

Related Entries

See alsoKounic, Václav Antonín, kníže, 1711-1794
Kounicové (rod), hrabata

Names

HeadingZámecká knihovna Slavkov
used in: Provenio (Czech castle libraries)

Sources

Found inWikipedia (http://cs.wikipedia.org/wiki/Slavkov_u_Brna_%28z%C3%A1mek%29). — Hrady.cz (http://www.hrady.cz/index.php?OID=1210). — LIFKA, B. Slavkov, státní zámek a okolí, Praha 1955, s. 10-12. — KNEIDL, P. Knihovna Národního musea. Praha 1959, s. 149

Provenance

General Information

Other Formats

You may also download this records in one of the following formats