Zámecká knihovna Kostelec nad Orlicí
Record IDcnc00031724
URIhttp://data.cerl.org/thesaurus/cnc00031724
Last Edit2016-11-09
General Note
Charakteristika knižní sbírky: Místnost knihovny obsahuje mj. velké množství knih o vojenské historii, ale také několik unikátů (např. sebrané ročníky časopisu Illustrated London News od roku 1842 až do roku 1936 nebo první výtisk cestopisu o Egyptě z r. 1802 "Voyage dans la Basse et la Haute Egypt" Dominique-Vivant Denona, polyhistora, výtvarníka, diplomata, spisovatele, cestovatele a archeologa, prvního ředitele muzea v Louvre, kterým autor položil základy moderní egyptologie).
More Information
ActivityMěsto Kostelec nad Orlicí (německy Adlerkosteletz) se nachází v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji, zhruba 7 km jihozápadně od Rychnova nad Kněžnou. Nový zámek v Kostelci nad Orlicí pochází z první poloviny 19. století a je chráněn jako kulturní památka České republiky. Nachází se v přírodní rezervaci Kostelecký zámecký park. Kostelecké panství se spolu se sousedním borovnickým statkem stalo v r. 1812 majetkem vedlejší větve Kinských. Kosteleckou větev rodiny Kinských z Vchynic a Tetova založil hrabě hrabě Josef Ervín Kinský (1806-1862), druhý syn knížete Ferdinanda (1781–1812). Josef zdědil Kostelec nad Orlicí a Borovnici. Kinští sídlili nejprve v tzv. Starém zámku, prosté barokní budově nedaleko dnešního centra, ale Josef Ervín Kinský si dal postavit v letech 1829–1833 podle plánů vídeňského architekta Jindřicha Kocha na západním okraji města po levé straně silnice k Častolovicím nové sídlo – tzv. Nový zámek v překrásném empírovém slohu (Starý zámek, původní tvrz, založená před r. 1620, byla přestavěna na zámek po požáru r. 1668. Po dalším požáru v roce 1777 byl obnoven královéhradeckým stavitelem Františkem Kermerem). Zámek se stal skutečným rodinným reprezentačním sídlem. Po architektonické stránce bývá srovnán s poněkud prostším pražským letohrádkem Kinských (v dnešních Petřínských sadech), který krátce předtím postavil rovněž J. Koch. Kostelecký nový zámek se řadí k nejhodnotnějším empírovým stavbám svého druhu u nás. Kolem je rozsáhlý anglický park (42 ha), který vznikl současně se zámkem; je přírodní rezervací, v níž rostou také některé vzácné stromy. Zámek a park tvoří harmonický, jednotně řešený komplex, u nás ojedinělý. Hrabě Josef Kinský Josef měl syny Bedřicha Karla (1834–1899), Volfganga (1836) a Františka (* 1841). Bedřich Karel (1834–1899) získal Kostelec nad Orlicí. Bedřich Kinský byl pro město i pro celý region skutečnou osobností. Stal se prvním starostou Okresního zastupitelstva v Kostelci n. O. a tuto funkci vykonával deset let. Podporoval společenskou činnost ve městě, spoluzakládal i podporoval různé spolky. Spolu s manželkou Žofií Mensdorff-Pouilly měl tři syny a čtyři dcery. Dva ze synů zemřeli ještě v dětském věku. Dědicem s v r. 1899 stal nejmladší syn František Josef Kinský z Vchynic a Tetova (11. května 1879 Kostelec nad Orlicí – 1. září 1975, tamtéž), majitel kosteleckého velkostatku, pozdější disident, který svou osobností náležel mezi přední představitele české historické šlechty. Byl znamenitým hospodářem, podporoval a organizoval kulturní život v Kostelci n. O. V r. 1908 se oženil s Marií Pavlínou, hraběnkou Bellegarde. Spolu měli dceru a 4 syny. V září 1938 byl mluvčím delegace české šlechty, která se před podpisem mnichovské dohody dostavila na Pražský hrad k prezidentu Edvardu Benešovi, aby vyjádřila svůj postoj k celistvosti Československé republiky. V r. 1948 byl zámek postaven pod národní správu a pak znárodněn. Rodině byly vyhrazeny k obývání dvě místnosti, ale i ty museli v r. 1951 opustit. Rodina získala azyl na faře v Kostelci nad Orlicí, kde žil František Josef Kinský, i po smrti ženy Pavly (+ 1953), až do roku 1975. Přes odpor orgánů památkové péče a kulturní veřejnosti byly do hlavní zámecké budovy umístěny provozy vznikajícího Výzkumného ústavu pro chov prasat, který objekt opustil v r. 1975 po výstavbě nového areálu v západním sousedství a také kvůli zhoršujícímu se stavebnímu stavu. Posléze byl zámek převeden do správy Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Pardubicích, které po r. 1980 a havárii stropů zahájilo rekonstrukci hlavní budovy. Jako jediný z pěti dětí Františka Josefa Kinského zůstal v Čechách po únorových událostech syn Josef (1913-2011), kterému byl v r. 1992 v restituci vrácen zpět. Josef Kinský postupně obnovil všechny budovy v areálu (podařilo se mu krásu této empírové budovy zcela obnovit) a v r. 2003 předal rodinný majetek staršímu synovi Františku Kinskému (*1947), který náročnou obnovu dokončil. Dochovaný mobiliář v empírovém stylu spolu s dalšími předměty z původního majetku rodiny byl postupně restaurován a nyní je součástí zámecké expozice s názvem Život v biedermeieru, umístěné v reprezentačních místnostech zvýšeného přízemí zámku.
Place of Activity
Place of ActivityČeská republika
Associated country
Related Entries
See alsoKinský z Vchynic a Tetova, František, hrabě, 1879-1975
Kinský z Vchynic a Tetova, Josef, hrabě, 1913-2011
Kinští z Vchynic a Tetova (rod), hrabata
Names
HeadingZámecká knihovna Kostelec nad Orlicí
used in: Provenio (Czech castle libraries)
Sources
Found inHrady.cz (http://www.hrady.cz/?OID=1643). — Nový zámek Kostelec nad Orlicí (http://www.zamekkostelecno.cz/cz/zamek/o-zamku). — Wikipedia - Kostelec nad Orlicí (http://cs.wikipedia.org/wiki/Kostelec_nad_Orlic%C3%AD_%28nov%C3%BD_z%C3%A1mek%29). — Wikipedia - Kinští (http://cs.wikipedia.org/wiki/Kin%C5%A1t%C3%AD). — Zámek v Kostelci nad Orlicí – empírový šperk (http://www.castolovice.info/kostelec-nad-orlici.php). — KNEIDL, Pravoslav. Kostelec nad Orlicí. In Knihovna Národního muzea. Praha 1959, s. 145. — MAŠEK, Petr. K historickým knihovním fondům. In Navrácené poklady. Restitutio in integrum. (Ed. Marie Mžyková). Praha 1994, s. 159. — MAŠEK, Petr. In Handbuch, s. 103-104. — Fabian-Handbuch online (http://fabian.sub.uni-goettingen.de/fabian?Tschechische_Republik). — Literatura o zámeckých knihovnách v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (http://www.nm.cz/mapa-webu-detail/Oddeleni-KNM/Oddeleni-zameckych-knihoven/Literatura-zamecke-knihovny/)